Za informatikou do Budapešti

Na začátku června se v hlavním městě Maďarska konal kurz ICT-Based Classes. Kupodivu jsme se na něm sešly jen tři – kromě mě dorazily i dvě kolegyně z jedné srbské školy. Jelitza učí chemii a Svetlana ekonomické předměty. Ani lektorka nebyla Maďarka. Jmenuje se Hasene, pochází z Turecka, ale v Budapešti žije již 12 let.

Oproti plánovanému programu jsme se první den jen stručně představily a hned jsme vyrazily na procházku po centru Budapešti. Prošly jsme se kolem římskokatolické baziliky svatého Štěpána, která se nachází jen pár kroků od místa, kde probíhal náš kurz. Poté jsme se vydaly na sever podél Dunaje. Cestou nás zaujalo několik párů ocelových bot. Představují památník židovských obětí, jejichž životy vyhasly v temných vodách Dunaje v letech 1944–1945. Zůstaly po nich jen ty boty na břehu. Naše procházka pokračovala až k budově novogotického maďarského parlamentu, kde jsme se rozloučily.

V následujících dnech jsme se již naplno věnovaly programu kurzu. Vedly jsme diskuse o tom, zdali jsou naše hodiny digitální, či ne, jaký vliv mělo covidové období na výuku v našich školách a jestli jsme svou výuku v době postcovidové nějak upravily, nebo jsme změnám odolaly a učíme jako dřív.

Naše setkání měla ale i očekávanou praktickou část. Určitě mnozí z vás znají aplikace Kahoot! nebo Canva. Právě tyto moderní online nástroje jsme si vyzkoušely. Po krátké instruktáži jsme vytvořily plakát obsahující informace o své škole. S jeho pomocí jsem následně prezentovala naše gymnázium a kolegyně svou školu. Dalším praktickým úkolem bylo vytvořit kvíz o své zemi. Vzájemně jsme si své kvízy vyzkoušely a zjistily jsme, že máme mezery ve znalostech.

Nakonec nás lektorka nabádala, abychom vyjely na další kurzy, protože jde o jedinečnou příležitost, jak objevovat státy Evropské unie, poznat nové kultury a ještě se něco užitečného naučit. Určitě se na další kurz těším už nyní. 

Mgr. Simona Brothánková