Zažít baroko

27. 6. 2024

Nespěchat, chodit pěšky po paměti, nebo podle rady místních, odložit moderní technologie a věnovat se krásám přírody kolem, mravním zákonům v sobě a přemýšlení o podstatě vlastních činů a rozhodnutí... To je součást pouti našich žáků po stopách Jana Amose Komenského.

Jako již čtyřikrát v předchozích letech, i letos se skupina studentů vedených nadšenci pro barokní způsob putování (Hruška, Krejčová, Otto, Vrbková), vydala na 30 km dlouhou trasu, jejímž cílem je Fulnek, malé moravské městečko, kde Komenský v letech 1618-1621 pobýval. Putování je to skutečně neobvyklé, neboť se jde "za nosem", bez možnosti konzultovat směr s GPS navigací nebo tištěnou mapou. Poutníci si tak užijí mnohá bloudění (letos zázračně jen v okolí Klimkovic a Zbyslavic), zkratky a zastavení a poznají místa, která by jinak jejich pozornosti zcela unikla. Na četných zastávkách se čte z Komenského Labyrintu, knihy, která je v mnoha ohledech až nečekaně aktuální a jednotlivé pasáže a kapitoly se vzápětí diskutují. Obyklou "popularizační" zastávkou je čtení na náměstí v Bílovci, kde se téměř kramářským způsobem halekají hesla a ideje barokního myslitele tak, aby padla na úrodnou půdu úvah trhovců či lidí, co přišli jenom nakoupit.

V cíli se barokně nocuje pod širým nebem, nechybí však vynález veskrze moderní, totiž český špekáček, hořčice a znojemské okurky. Bez ohně a zpěvu písní všeho druhu by les ani nezaregistroval, že měl návštěvu, takže se do rána všichni snaží přehlušit švitoření ptactva a šelesty houští, až se před rozbřeskem konečně utahaně usíná...

Je to malý kus cesty v poutích, co ještě nachodíme, ale na některé trasy se jen tak nezapomíná. Díky všem, co našli odvahu, zažít baroko na vlastní puchýře. 

Těšíme se zase za rok.