Zájezd do Anglie a jižního Walesu 2024 aneb do Británie se zkrátka chcete vracet

13. 10. 2024

Cestovní pas? Mám. Deku do autobusu? Mám. Ještě si pořádně protáhnout nohy před náročnou cestou, rozloučit se s rodiči a můžeme vyrazit! 

Něco podobného možná probíhalo v červnu hlavou našim druhákům chvíli před tím, než se plně obsazený autobus rozjel a vyrazil s nimi na týden do země, kde jsou na vás všichni nonstop milí, problémy řeší zásadně nad šálkem čaje s mlékem a sconem a nestěžují si, když odpoledne venku trochu sprchne, i když ráno byla ještě obloha bez jediného mráčku. Do země Shakespeara, Churchilla a Beatles. Do země, která vás okouzlí svými cihlovými domečky, nekonečně zelenou krajinou a ohlušujícím klidem. Vydali jsme do Spojeného království.

Sotva jsme další den ráno rozlepili víčka, už na nás koukaly velké kovové oči Atomia. Že u Atomia by nám asi čaj s mlékem neprodali? To je pravda, do Anglie to byl pořád kus cesty. S výletováním jsme začali už v Belgii. Půlku dne jsme strávili v Bruggách – prozkoumali zákoutí malebného města, projeli se na lodičce a ochutnali pravé belgické vafle. Noc jsme konečně strávili ve vodorovné poloze na ubytování ve Francii a brzy ráno už nás trajekt přepravil k britským břehům.

Doverské křídové útesy se na nás usmály zářivě bílým úsměvem a my věděli, že to pravé dobrodružství teprve začalo. Ve Windsoru, sídle britské královské rodiny, na nás dýchla historie. Při prohlídce působivých komnat jsme byli skoro jako panenky v domečku královny Marie – mistrovské miniatuře, exponátu, který jsme ve Windsoru měli možnost obdivovat. V Avebury nás přivítalo bečení oveček roztroušených mezi megalitickými stavbami. Tu pravou mystickou atmosféru jsme pak pocítili v magickém Glastonbury, místě, kde je údajně skrytý svatý grál a kam se každoročně vydávají tisíce hudebních nadšenců, aby se zúčastnili světoznámého hudebního festivalu. Městečko Wells se nám pochlubilo katedrálou a biskupským palácem a vznešené Bath římskými lázněmi a specifickou architekturou. Nezůstali jsme ale jen v Anglii, podívali jsme se i do hrdého Walesu, země červeného draka. Prohlédli jsme si středověký hrad v Chepstow, opatství Tintern Abbey, hlavní město Cardiff a u toho si ještě někteří z nás zvládli zapamatovat několik velšských slovíček.

Tolik zážitků! To abychom se pomalu rozloučili s milými hostitelskými rodinami a vyrazili zpátky domů. Přece jen jsme ale nemohli vynechat anglickou chloubu, metropolitní hlavní město Londýn. Lov na trička s nápisem „I love London“ byl úspěšný, sightseeing po všech nej památkách také, a dokonce jsme při tom i zahlédli krále Karla! Víc už jsme si ani přát nemohli. Snad jen to, abychom se do Spojeného království zase mohli někdy podívat. Člověk se do něj totiž zamiluje velice snadno.

Mgr. Lenka Štefková

Související články


« zpět