Jak jsme objevili radost z recitace aneb Poezie žije a vede se jí nadmíru skvěle…

3. 4. 2019

V roce 1999 byl 21. březen vyhlášen organizací UNESCO Světovým dnem poezie. U nás na gymnáziu jsme si letos udělali rovnou celý měsíc poezie! Malá chvilka poezie o velké – tak akci nazvali učitelé, kteří ji připravili.

Každý den o velké přestávce se scházeli nadšenci pro recitaci a poezii a pět či deset minut poslouchali jiné nadšence, kteří dokonce sebrali odvahu a recitace se rovnou ujali. Stalo se něco zvláštního… Studenti se příležitosti chopili s nečekaným nadšením a elánem. Vždy deset minut před desátou někdo ve škole recitoval. Účinkující navíc přišly povzbudit desítky spolužáků a diváků. A tak se recitovalo na chodbě, jindy zase na schodech nebo venku v altánu či na hřišti, recitovalo se a přednášelo a opět – recitovalo se a přednášelo... Nejen česky, ale také anglicky, německy, francouzsky, rusky, a jednou dokonce v dalších více než deseti jazycích… Připojili se i učitelé, někdy sami, někdy společně se studenty. Někteří studenti recitovali dokonce své vlastní verše, jindy zase učitelé četli poezii svých studentů. Po celý březen se malé chvilky poezie o velké přestávce staly součástí každého všedního dne.

Občas čteme, že v dnešní době není o poezii zájem, že časy poetů jsou ty tam. Náš měsíc poezie a především opravdový zájem tolika studentů ukázal, že POEZIE STÁLE ŽIJE! A dokonce se jí skvěle daří…

Jeden z poetických nadšenců na JGPT :-)

Související články

• Co Tigridu otevřelo oči? No přece poezie!
• Nebát se! Den poezie 2018
• Tigrid vydává knihu
• Den poezie se studenty JGPT
• Čtenářská dílna ve 2. E