Co Tigridu otevřelo oči? No přece poezie!

17. 12. 2019

Dne 20. 11. 2019 se opět několik statečných studentů našeho gymnázia rozhodlo předstoupit před publikum a tentokrát i odhalit malinký kousek svých nejtajnějších myšlenek. Učinili tak v osvědčených prostorách porubské knihovny v Opavské ulici v rámci festivalu „Den poezie“, kterého se naše škola pravidelně účastní.

Zatímco minulý rok naši recitátoři měli za úkol „nebát se“ (v našem případě Shakespeara), letos bylo téma o něco osobnější. Měli za úkol přednést báseň, která jim otevřela oči. Už jen vybrat takový text není žádná legrace, nemluvě o tom, že pak byli recitátoři podrobeni krátkému „výslechu“, který z nich měl vyloudit, co pro ně vybraná báseň znamená a v čem jim vlastně rozšířila obzory. O to se postarali naši dva šikovní moderátoři Radek Michálek a Aneta Ševčíková, kteří dokázali vést nenucený rozhovor jako mávnutím kouzelného proutku. Díky nim se každý recitátor cítil velmi příjemně a bylo pro něj o něco méně složité vyjádřit své pocity – s kým si totiž můžete o takových věcech promluvit lépe než se svými kamarády?

Výběr básní byl jako každý rok pestrý a každá z nich v sobě měla jiné poselství. Například americký básník Langston Hughes zazněl hned dvakrát, jednou v podání Kuby Martinka, který si vybral báseň Dopis, pojednávající o ztrátě milované osoby, podruhé pak v podání Kláry Pačkové, která si zvolila báseň Freedom a přednesla ji v angličtině. Oslovila nás Ztracená generace od Jonathana Reeda v podání Radky Řehulkové či Píseň o nejbližší vině, kterou přednesla Sofie Glacová, a zazněly i další texty, jejichž interprety byli Anna Holonová a Denis Hradil. Své místo si také našlo fantasy, blízké Jendovi Semanovi – ten si vybral Píseň o Durinovi od J. R. R. Tolkiena.

Někteří se dokonce rozhodli, že sami vytvoří básnický text, jehož poselstvím donutí lidi k zamyšlení. Tak učinila Aneta Roztomilá, která našeho komorního večera využila k tomu, aby se posluchačům pokusila přiblížit svůj pohled na ekologii a přístup lidí k přírodě samotné. Mohli jsme tak slyšet ne jednu, ale rovnou dvě Anetiny básně, o něž se rozhodla statečně podělit se světem.

Večer byl velmi příjemný a atmosféra byla tak jako v minulých ročnících skutečně kouzelná. Svým způsobem jsme se v knihovně všichni cítili jako doma. Recitátoři odvedli skvělou práci, což potvrzují i diváci:

„Návštěva Dne poezie byla pro mne velmi příjemný a nevšední zážitek. Atmoška výborná, interpreti perfektní, téma zajímavé. Můžu jen litovat, že jsem se nezúčastnila předchozích ročníků.“

„Dne poezie jsem se zúčastnila již podruhé a opět jsem odcházela nadšená. Výkony recitátorů mě pobavily i dojaly. Příjemným překvapením byli i moderátoři večera. Děkuji všem za skvělou organizaci a těším se na příští ročník.“

Dovolujeme si tedy říci, že večer se opět skvěle vyvedl. Snad tomu tak bude i v příštích ročnících a doufáme, že se na nás přijdete podívat také vy!

Klára Pačková, 3. A

Související články

• Jak jsme objevili radost z recitace aneb Poezie žije a vede se jí nadmíru skvěle…
• Nebát se! Den poezie 2018
• Tigrid vydává knihu
• Den poezie se studenty JGPT
• Čtenářská dílna ve 2. E