V Karviné byl odhalen památník obětem nacistických táborů nucené práce

12.05.2016

„Na památku těm, kteří v hrůzách války a v bezbřehém utrpení zajetí stavěli základy nynější teplárny,“ – takový nápis stojí na zbrusu novém památníku, který před Teplárnou Karviná v městské části Doly vybudovala společnost Veolia.

Největší podíl na vybudování památníku má Ing. Ivan Tomík, zastupující ředitel Teplárny Karviná, toho času již v penzi. Bez jeho osobního nasazení by se nikdy nepodařilo památník dokončit. Na tvorbě informačního panelu se významně podílel Marcel Mahdal ze spolku PANT, který se táborům nucené práce dlouhodobě věnuje. Do historického pátrání zapojuje i studenty z Jazykového gymnázia Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě. Naše škola se díky tomu stala pilotní školou Jihokalifornské univerzity Shoah Foudation – USC SF, jednou ze dvou škol v celé České republice.

Objevení míst utrpení nacistické zvůle

Skutečnost, že se dosud o těchto nacistických táborech nucených prací mnoho nevědělo, je důsledkem souhry několika okolností. Na konci války nacisté svou úřední dokumentaci záměrně ničili. V archivech se dochovala pouze její malá část. Původní centrum staré Karvinné (dnes Karviná-Doly) bylo zničeno poddolováním. Následně došlo k obrovským poklesům půdy, místy až o několik desítek metrů, způsobených intenzivní důlní těžbou. Řada budov se sesunula, ostatní byly postupně řízeně odstraněny.

Ke vzkříšení historie zajateckých táborů v Karvinné přispěly zásadní měrou následující události: Paolo Complojer, pocházející ze severní Itálie z oblasti Dolomit, který zde jako italský válečný zajatec pracoval na stavbě karvinské teplárny, chtěl po 66 letech navštívit místa, kde tehdy trpěl více než 22 měsíců. V roce 2011 se podařilo zorganizovat jeho návštěvu a lokalizovat místo, kde byl vězněn.

Následně v roce 2013 Hannah Berliner Fishthal PhD., profesorka na St. John's University v Queensu v New Yorku, upozornila na existenci nacistického tábora nucených prací pro Židy ZALfJ Karwin. Obrátila se na redakci Moderních dějin.cz díky článku o Paolu Complojerovi. Teprve po zajištění patnácti svědectví přeživších z databáze USC Shoah Foundation se podařilo najít důkazy o existenci tábora. Do pátrání po informacích o lágrech byly zapojeni studenti dějepisného semináře Jazykového gymnázia Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě pod pedagogickým vedením Marcela Mahdala. Patrik Rakošán, student uvedeného gymnázia pak získané informace o ZALfJ Karwin zpracoval ve své odborné práci. S touto prací bodoval v krajském kole SOČ.

Hannah Berliner Fishthal PhD. k odhalení památníku napsala: „Jsem velmi dojata. Je to krásný dárek ke dni obětí holokaustu Jom ha Shoah. Velmi děkuji.“

Zjištěné informace o karvinských lágrech zařadil Institut Terezínské iniciativy do své výstavy Ztracená paměť?. Výstava má podtitul Místa nacistické nucené práce v ČR. Více informací o výstavě můžete najít na webu Ztracená paměť.

Zajatecký tábor STALAG TESCHEN a pracovní komanda v Karvinné

Jeden z největších zajateckých táborů na našem území se nacházel v dnešním Českém Těšíně. Na jaře 1941 byl nedaleko centra města, na tzv. Kontešinci, zřízen kmenový tábor pro poddůstojníky a mužstvo s označením STALAG VIII D TESCHEN. V roce 1944 dosáhla kapacita tábora a jemu podřízených pracovních komand největšího rozsahu. Spadalo pod něj více než 70 tisíc válečných zajatců. Pocházeli z mnoha zemí – internováni zde byli Italové, Angličané, Francouzi, Belgičané, Jugoslávci, Poláci a sovětští vojáci. Nacisté postupně měnili organizační strukturu zajateckého tábora, což se projevilo v jeho označení. Samostatný STALAG VIII D TESCHEN se v roce 1942 stal pobočkou Stalagu v Lambinowicích u Opolí pod názvem STALAG LAMSDORF VIII B/Z TESCHEN. V prosinci 1943 bylo velení tábora přesunuto do Těšína a tábor nesl až do konce války označení STALAG VIII B TESCHEN. V pracovních komandech v Karvinné byli váleční zajatci umístěni od listopadu 1943 až do dubna 1945. Pracovali jak na stavbě elektrárny, tak i v jiných průmyslových podnicích v okolí, zejména v dolech Barbora, Gabriela, Hohenegger a Žofie. Právě zajatci zahájili práce na betonáži základů elektrárny. Pokračovali pak budováním hrubé stavby.

ZALfJ Karwin

Nacistický tábor nucených prací pro Židy v Karvinné se nacházel v bezprostřední blízkosti dnešní teplárny, vedle pobočného tábora sovětských válečných zajatců. Do tábora byli transportováni Židé, převážně ze severovýchodní části Horního Slezska po likvidaci ghett v Sosnowci a Będzinu. Pracovali převážně na výkopech a přípravě pro betonáž základů elektrárny. Nelidské pracovní podmínky a život v táboře si vyžádaly mnoho obětí na životech. Desítky lidí byly mučeny, někteří popraveni za pokus o útěk. Tábor působil v letech 1940–1943, následně byl zrušen a vězni převezeni do jiných táborů. Moderní dějiny.cz uveřejnily článek s úryvky svědectví konkrétních vězňů, kteří prošli tímto táborem.

V blízkosti teplárny se nacházel další tábor nucených prací určený pro polské civilní obyvatelstvo pod označením Polenlager Karwin.

Celý text informační tabule si můžete stáhnout z webu města Karviné.

« zpět

Přípravné kurzy
Zve­řej­nili jsme in­for­ma­ce o pří­prav­ných kur­zech pro při­jí­mací zkou­šky na stře­dní ško­ly a při­hlá­šku do těch­to kur­zů.

100 let od narození Pavla Tigrida

Spolupracujeme s Lékařskou fakultou OU

Lékařská fakulta Ostravské univerzitySpo­lu­pra­cu­jeme s Lé­kař­skou fa­kul­tou Ostra­vské uni­ver­zity na pro­jektu Inte­grace středo­ško­láků do výuky Fyzio­logie na Lékař­ské fa­kul­tě Ostrav­ské uni­ver­zity.