Mým snem je škola jako otevřené kontaktní místo. V 18 odpovědích glosuje Dana Gracová první dekádu Evropské sekce na našem gymnáziu

24. 10. 2019

Mým snem je škola jako otevřené kontaktní místo. V 18 odpovědích glosuje Dana Gracová první dekádu Evropské sekce na našem gymnáziu

Měsíc před oslavami výročí Evropské sekce JGPT jsme si neformálně popovídali s její dlouholetou předsedkyní Danou Gracovou o tom, jak si francouzština stojí v jazykové konkurenci dneška, proč je LabelFrancÉducation exkluzivní záležitostí a jaké jsou plány sekce do budoucna. A při zemi se rozhodně nedržíme.

1. Co myslíš, Dani – jaká je role francouzštiny ve 21. století, které je spíše anglofonní?

Francouzština je světovým jazykem, to bezesporu, a myslím, že je důležité ji nějakým způsobem pěstovat, ale neměla by ta otázka být postavena tak, že by ve 21. století měla francouzština bojovat s angličtinou o první místo. To už určitě nejde. Její role je taková, že je důležitým mezinárodním jazykem – určitě všichni vědí, že je pracovním jazykem mnoha mezinárodních organizací. A je krásným jazykem, který stojí za to pěstovat. Myslím si, že v dnešním světě je pro mladého člověka, který chce vyrazit do světa – ať už za cestováním, nebo za prací –, obrovskou výhodou znát na stejné úrovni jako angličtinu i nějaký jiný světový jazyk. Proč ne třeba francouzštinu?

2. Jasně. Víme, že z románských jazyků je dnes velmi populární španělština. Co tedy francouzština může nabídnout proti ní jako přidanou hodnotu?

Opět bych to nestavěla do opozice vůči španělštině, ale přidaná hodnota může být třeba taková, že francouzštinou se mluví na pěti světadílech. A kdo se už naučí francouzsky, bude mít snazší se naučit i španělštinu.

3. To je dobrý postřeh. Myslíš si třeba, že by se francouzština měla pěstovat i na základních školách?

Já si myslím, že určitě. A pokud se bavíme konkrétně o Ostravě, ta už je toho dobrým příkladem, protože tradičně je tady několik základních škol – jsou to základní školy s rozšířenou jazykovou výukou –, kde se francouzština už léta pěstuje. Je to základní škola Zdeňka Škarvady, základní škola Aleše Hrdličky a je to podle mého názoru i základní škola na Matiční. Kromě těchto škol nemám povědomí, že by se francouzština vyučovala, ale říkám si, proč ne. Určitě by to bylo velké plus.

4. Možná spoustu studentů odrazuje, že je francouzština těžká, třeba oproti jiným jazykům. Myslíš si, že je těžší než jiné jazyky?

Asi se mi to hůř posuzuje, protože jsem se francouzštinu začala učit už na gymnáziu a brala jsem to úplně přirozeně, že začínám nový cizí jazyk. Myslím si, že je to tak pro každého – musí do toho jazyka nějak vplout, naučit se základní strukturu, musí k tomu přistupovat zodpovědně i s velkým zájmem. To potom spoustu věcí usnadní. Takže já bych řekla, že naučení se francouzštině je stejně obtížné jako naučení se jakémukoli jinému cizímu jazyku.

5. Dobře, pojďme k naší škole. Jaký bys řekla, že naše Evropská sekce prodělala vývoj za posledních deset let – jaké změny vidíš?

Asi tuším, proč uvádíš ten interval deseti let – je to proto, že v letošním školním roce budeme slavit desáté výročí založení Evropské sekce. Evropská sekce vlastně znamená to, že na naší škole se vyučují některé předměty ve francouzštině, a to od čtvrtého ročníku na šestiletém gymnáziu. Je to zeměpis a dějepis a od loňského školního roku přibyla i výuka hudební výchovy ve francouzštině, a to ve druhém a třetím ročníku. Před deseti lety to bylo úplně v plenkách, nikdo neměl žádnou evaluaci, jen vizi. Po těch deseti letech si v sekci myslíme, že je určitě dobře naučit se francouzštinu jako jazyk, ale mohla by sloužit i jako prostředek k tomu, naučit se další vědomosti.

6. To je dobrá nahrávka na otázku: chtěli byste mít více předmětů ve francouzštině? – Máte takové ambice do budoucna?

Já si myslím, že takové ambice úplně nemáme, i když máme nový přírůstek v pedagogickém sboru – je to kolega Vojta Beneš, který učil fyziku ve francouzštině na bilingvním gymnáziu v Brně. Celkově ale nevíme, jestli je účelné nabídku rozšiřovat. Je třeba rozlišit bilingvní gymnázia a gymnázia s Evropskou sekcí – na bilingvních gymnáziích jsou opravdu vyučovány všechny předměty v tom daném jazyce, kdežto v Evropské sekci jsou tak vyučovány jen některé předměty. Je to jiná platforma a v tomto případě bych řekla, že je to dostačující. S kolegou Benešem jsme prohodili pár slov, že by eventuálně do výuky fyziky šla zavést metoda CLIL – tedy že by některé výrazy byly řečeny francouzsky. Má zkušenost, která by se dala využít. Asi by už ale nebylo účelné rozšiřovat bilingvní výuku dalších předmětů.

7. Dobře. Kdybys měla říci tři věci, které se Evropské sekci za posledních deset let povedly, které by to byly?

Tak za první vrcholnou věc považuji to, že francouzština přežila, že prosperuje a že se rozvíjí. Já považuji za podstatnou věc to, že francouzština se na našem gymnáziu může rozvíjet jako první cizí jazyk, aniž by byla potlačena důležitost angličtiny. V dnešní době už na naši školu nepřichází nikdo s nulovou znalostí angličtiny a je tady spousta zkušených učitelů angličtiny, kteří vědí, jak ji rozvíjet i v podobě druhého jazyka. A tak máme i takové dobré příklady, že i v Evropské sekci studenti dosahují skvělých výsledků v angličtině, odcházejí z naší školy s diplomy C1, někteří i s diplomem C2. Souběžně odcházejí i s velice kvalitním a mezinárodně uznávaným diplomem z francouzštiny DELF na úrovni B2, pro ty nejlepší a nejmotivovanější studenty i s diplomem C1. Takže podstatná je soudržnost.

8. A co další body?

Už od počátku, co se tady francouzština vyučovala, jsme kladli důraz nejen na výuku, ale i na aktivity, kdy by si studenti mohli sami vyzkoušet, že je dobré, že francouzštinu ovládají. Už od počátku devadesátých let jsme rozvíjeli výměnné pobyty s naší partnerskou školou Jeanne d’Arc v Limoges, které trvají už 25 let, a uvidíme, jaká bude jejich budoucnost. Posledních pět let se nám daří rozvíjet další stupeň seznamování se s frankofonním světem – vysílání našich studentů na pracovní stáže do Francie, kde už nejenom pobývají v rodinách, ale mají možnost si zkusit i profesní stránku života v cizí zemi. Takže to by byla druhá věc – aktivity, které doplňují výuku a potvrzují účelnost znalosti francouzštiny. Věcí je mnoho, ale je důležité zmínit, že jsme v poslední době navázali velmi úzké kontakty s Francouzským institutem v Praze a s francouzskou ambasádou, že s nimi velmi živě spolupracujeme. Třetí bod by se dal shrnout tak, že si myslíme, že francouzská strana si velice váží práce na našem gymnáziu. V posledním měsíci nás Francouzský institut v Praze přizval k vytvoření platformy gymnázií s Evropskou sekcí – těch je pět v České republice –, aby mohly tyto školy spolupracovat a vyměňovat si své zkušenosti. Zároveň bychom požívali nějakých výhod, které nám Institut nabízí. To je záležitost, kterou teď v sekci diskutujeme, kterou diskutujeme s paní ředitelkou a kterou pravděpodobně potvrdíme podpisem smlouvy s atašé pro francouzský jazyk, paní Hélène Buisson, která přijede na naši školu v den oslavy výročí Evropské sekce.

9. Jasně, rozumím. K těm gymnáziím s Evropskou sekcí – je některé z nich v okolí Ostravy?

Jsme jediní v našem kraji, všechny ostatní jsou v Čechách. Už od počátku výuky francouzštiny na našem gymnáziu jsme chápali, že je to škola nejenom ostravská, ale i škola s regionálním dosahem.

10. Chápu. Co ohlasy absolventů na sekci?

Především máme ohlasy od těch absolventů, kteří mají pozitivní zážitky s naší sekcí a výukou francouzštiny – a řekla bych, že jich není málo. Nemáme sice žádné statistické údaje – snažíme se sbírat informace, když někoho potkáme –, ale studenti velmi oceňují možnost studovat francouzštinu jako první jazyk, především ti, kteří po několika letech studia odešli do českých sekcí ve Francii, a to konkrétně do lyceí v Dijonu a v Nîmes. Velice oceňují dobrou přípravu, která předcházela přijímacím zkouškám a jejich adaptaci. Potom oceňují francouzštinu na našem gymnáziu studenti, kteří měli možnost strávit jeden rok ve Francii, což je akce spoluorganizovaná Francouzským institutem a podporovaná Moravskoslezským krajem. A potom jsou to studenti, kteří se velmi dobře uplatnili v mezinárodních firmách, kde pro ně byla opravdu velkou výhodou jak znalost angličtiny, tak francouzštiny. Mnozí z nich také pracují ve francouzských firmách, víme o studentech, kteří pracovali ve strukturách Evropské unie, působili třeba jako tlumočníci nebo překladatelé v Bruselu. Máme i studentky, které se usadily ve frankofonních zemích. A věřím, že je i podstatná část studentů, kteří využívají francouzštinu pro cestování, pro navazování přátelství, během pobytů Erasmus.

11. Skvěle, takže velká škála uplatnění. Jak bys tedy nastínila specifičnost našeho šestiletého programu?

V prvé řadě jde o to, že se žáci učí francouzštinu jako první jazyk, a to už v raném věku. Přicházejí na naši školu ve třinácti letech a v prvním ročníku se učí francouzštinu opravdu intenzivně, mají šest hodin týdně. Ten počet hodin se později malinko sníží, ale zase se objeví výuka hudební výchovy ve francouzštině nebo konverzace. Mají možnost se naučit francouzštinu kvalitním způsobem. Hudební výchova ve francouzštině pak otvírá cestu k trošku obtížnějším předmětům, jako je dějepis nebo zeměpis. Žáci si zvykají vstřebávat informace v cizím jazyce velice přijatelnou formou.

12. Jasně. Naše škola má prestižní ocenění LabelFrancÉducation – co to vlastně znamená?

LabelFrancÉducation je překládáno jako pečeť kvality. Škola o udělení této pečeti žádá, zdůvodňuje, proč ji má dostat, sepisuje obsáhlý dotazník, musí doložit spoustu materiálů. Posuzuje to řada odborníků a nakonec je pečeť kvality udělena francouzským Ministerstvem Evropy a zahraničních věcí. V roce 2017 nám byla tato pečeť slavnostně předána atašé pro francouzský jazyk, paní Hélène Buisson, která ji osobně přišla udělit. Můžete si všimnout plakety labelu u vchodu do školy, kde se pyšníme touto značkou kvality. Asi před dvěma dny jsme se s kolegyní Trochut dívaly na web Labelu a je jen asi kolem 395 škol na celém světě, které se jím mohou pyšnit.

13. A kolik jich je třeba v České republice?

V České republice je to, podle mého názoru, pět škol.

14. Super, takže jsou to jednotky. Teď něco k francouzským mezinárodním zkouškám DELF. Využívají žáci možnosti složit si u nás tyto zkoušky?

Především chci říci, že naše škola vlastní certifikát a každoročně podepisuje dohodu s Francouzskou aliancí o tom, že je zkušebním místem pro DELF na úrovni A1 až B2. Této části Delfu se říká žákovský DELF a naši žáci zkoušku skládají na půdě školy. Jeden z členů komise je vždy certifikovaný vyučující z naší školy. Řekla bych, že mezi žáky je velký zájem složit si tyto zkoušky, ale záleží na tom, jakou mají „taktiku“ – jsou tací, kteří začínají už s tou nejnižší úrovní, A1, a pokračují si dále, někteří jdou rovnou ke zkoušce B1 nebo B2. Řekla bych, že máme velký výdobytek, že na základě usnesení Ministerstva školství mohou některá gymnázia nahrazovat maturitní zkoušky mezinárodními diplomy; jedním z nich je i DELF, pro šestileté gymnázium na úrovni B2. To samozřejmě zvýšilo motivaci žáků si tyto zkoušky skládat a my tuto možnost, jako francouzská sekce, velmi podporujeme – že žáci odcházejí nejen s maturitou z francouzského jazyka, ale i s diplomem na velice dobré úrovni, který je platný po celý život.

15. A vy opravujete Delfy na škole, že?

Systém je takový, že v současné době jsou čtyři členové francouzské sekce, kteří mají aktuální certifikáty, které je opravňují ke zkoušení a opravám písemných prací. Tyto opravy ale podléhají dvojí kontrole – vždy odevzdáváme opravené práce do Francouzské aliance.

16. Dobře. Je u nás zájem skládat si i vyšší zkoušky, tedy tzv. DALF, na úrovni C1 nebo C2?

Určitě ano. My už nemáme právo tuto úroveň zkoušet, ale žáci mají příležitost jít do Francouzské aliance, která je přímo v Ostravě; ta je zkušebním místem pro Dalfy. Tato zkouška je určena pro ty nejpilnější, nejmotivovanější, dejme tomu ty nejtalentovanější žáky. Počet žáků, kteří se k této zkoušce zapisují, není velký, využívají této možnosti hlavně ti studenti, kteří měli možnost v rámci programu „Rok ve Francii“ strávit rok na nějaké francouzské škole. Ale nejsou jediní; řekla bych, že je to v řádu jednotlivců. Malý problém je v tom, že už na úrovni B2 se studentům zdá, že je to úroveň dostatečná; požadují ji i zahraniční vysoké školy. Zkoušky se skládají v průběhu pátého ročníku nebo v listopadu ročníku maturitního, kdy se už studenti věnují jiným předmětům.

17. My už jsme mluvili o tom, s jakými městy ve Francii má sekce družbu. Chtěla bys tento seznam ještě rozšířit, máme takové příležitosti?

Takové příležitosti jsou, ale spíše než zájezdy je pro nás prioritou organizovat výměnné pobyty. V současné době máme jednu francouzskou třídu, to znamená kolem třiceti žáků. Pokud odjíždějí na výměnný pobyt, pak se tak děje jednou za dobu studia a my nevíme, jestli se reálně více výměn uživí. V devadesátých letech a na počátku let dva tisíce jsme měli ještě polovinu třídy francouzské na čtyřletém gymnáziu a tehdy jsme nabízeli dvě výměny, jednu pro čtyřletý a jednu pro šestiletý cyklus. V současné době čekáme, jestli se restartuje náš dobrý kontakt s francouzskou školou v Limoges; konkrétně pro tento školní rok máme přislíbenou výměnu – francouzská strana chce poslat třicet žáků, což je obrovský počet, a my bychom chtěli zachovat reciprocitu. Máme i další nabídky, konkrétně od pana Lukáše Macka, který působí v Dijonu na Sciences Po; mohl by nám zprostředkovat další výměnu. Potom náš kolega Vojtěch Beneš též může zprostředkovat kontakt s francouzskou školou, která by měla zájem spolupracovat s Ostravou. Také vyjíždíme na stáže do zahraničí, kde nám nabídla, konkrétně letos o prázdninách, výměnný pobyt bilingvní škola z Maďarska. Bylo by určitě zajímavé vyjet nejen do frankofonní země, ale musíme pro to najít prostor, dostatečný počet žáků i vůli z druhé strany.

18. Dobře. Poslední otázka – jaká by pro Tebe byla ideální budoucnost sekce?

Možná zopakuji, co už bylo řečeno, ale mým snem do budoucna by bylo, aby se francouzština mohla dále na našem gymnáziu rozvíjet jako první jazyk, aby si to místo, které si vybojovala, udržela. Už máme více než téměř třicetiletou zkušenost s tímto typem výuky. Chtěla bych, abychom zůstali školou s regionálním dosahem, kde se francouzština pěstuje. Dále bych škole přála dobrý tým pedagogů, kteří by byli pro francouzštinu zapálení a byli by ochotni udělat i některé věci navíc, abychom mohli pokračovat ve výměnách. Ještě bych se vrátila k otázce, která už zazněla, jestli by bylo dobré učit francouzštinu na základních školách. A protože vím, že se v Ostravě na těch třech jmenovaných školách francouzština učí opravdu kvalitním způsobem, myslím si, že by nebylo od věci otevřít výuku francouzštiny jako prvního cizího jazyka v jedné polovině třídy na čtyřletém gymnáziu. Tady toto místo na pomyslném trhu chybí, protože jsou žáci ostravských základních škol, kteří už se francouzštinu čtyři roky učí jako druhý jazyk, přicházejí k nám s dobrou znalostí a v minulosti jsme jim nabízeli určité pokračování na čtyřletém gymnáziu. Ta kontinuita by byla dobrá a logická. Nabízí se ještě jedna věc – aby na naší škole Evropská sekce byla takovým pracovištěm, kde by si mohli vyměňovat zkušenosti francouzštináři i z jiných škol. Je to zatím v rámci úvah. Určitě je mým snem, aby naše škola byla otevřená, třeba vůči kontaktům ze zahraničí, ale také vůči kontaktům s ostatními školami.

Související články


NásledujícíZpět do galerie
12

« zpět