„Ahoj, jsme tu správně do Bruselu?“

10.07.2017

Přesně takhle zdraví gymnazisté náhodné lidi z Brna. Ale to bychom přeskočili asi dva týdny příprav, nervozity. Pod záštitou Evropského parlamentu a sdružení Mladých demokratů se na nástěnce školy objevil plakát ohledně návštěvy Evropského parlamentu v Bruselu a diskuse ve francouzštině mezi studenty z Itálie, Francie, Česka i Slovenska na téma „Bohatství a chudoba“. S trochou nadsázky jsme se přihlásili my, druháci, ke skupině studentů od 16 do 30 let (rád bych podotknul, že průměrný věk ostatních účastníků byl okolo 24 let, zatímco náš okolo 17). Inu, prorazili jsme. Šest žáků z jedné třídy, incroyable!

Ve společnosti se studenty napříč Českem i Slovenskem jsme byli od 9. května do 13. května a ona diskuse se odehrála v budově Evropského parlamentu v Bruselu dne 11. května. Do Bruselu jsme dorazili o den dřív, na rozdíl od našich spoluúčastníků z Itálie a Francie, a proto jsme si našli pár hodin na prohlídku města. Mezi standardními památkami Bruselu (Atomium, Čurající chlapeček) jsme – díky bývalému učiteli na JGPT a současnému učiteli v Bruselu Radimu Horákovi – viděli i méně známou Čurající holčičku, Burzu, spoustu náměstí a samozřejmě pralinkárny. Panu Horákovi bych chtěl složit ještě jednu poklonu, protože absolutně skvěle věděl, kde jsou nejlepší vafle i hranolky.

Po naší první noci v hotelu Villa Royale jsme se vydali směr Evropský parlament (se zastávkou v jídelně, bien sûr). Po prohlídce a zjištění, že naše východoevropská skupina se umí lépe obléct než Francouzi či Italové, jsme se přesunuli do sálu Parlamentu EU. Zde na nás čekal průvodce – diplomat, či snad jen učiněný medvídek – a nebál bych se říct, že to byl takový euroobčan, který vysvětlil vše, na co jsme se ptali, snad jen kromě toho, kde bydlí Stromae. Také nás později přesunul do dalšího sálu v EP, kde jsme byli rozsazeni do řad, ve kterých se pravidelně střídaly židle určené pro určité národnosti (It–Fr–Čr / Sk–It–...). Spoluorganizátorka akce nás zde všechny pozdravila, vysvětlila harmonogram a podobně a také nás vyzvala, abychom se seznámili se svými „sousedy“. Po této pauze jsme byli posláni do sálů dle „otázek“. Nyní bych rád tento termín vysvětlil. Seminář o bohatých a chudých byl rozdělený do tří skupin s těmito tématy (rsp. otázkami):

  1. Co se stalo s rovností?
  2. Chudí od kolébky do hrobky
  3. Protiklad vesnice a města

Tyto otázky se skládaly z dalších tří podotázek, ke kterým jsme se vyjádřili ještě před příjezdem do Bruselu. V „otázkových“ skupinách jsme byli rozřazeni do „podotázkových“ skupin. Zde jsme pro podotázku vytvořili sadu řešení, ze kterých jsme jako „otázková“ skupina vybrali tu nejlepší, která byla přednesena před celým seminářem v čele se třemi europoslanci, kteří se postupně k řešením vyjadřovali. Během úvah o tématu jsme měli i pauzu na oběd, jenž se skládal z množství sendvičů a ovoce. Po ukončení debaty s europoslanci okolo půl páté jsme se šli společně vyfotit a navečeřet se. Díky občasnému, ale vydatnému dešti se nám povedlo najít poněkud melancholické muzeum moderního umění. Jakmile skončila večeře (indické kuře na kari a zákusek) jsme se vydali do konečně bezdeštného Bruselu. Až k druhé hodině ráno jsme se vraceli do hotelu, plní zážitků a s plnou galerií fotek.

V den odjezdu jsme se loučili snad s každým šuplíkem, schodem nebo talířkem. Přepadaly nás nápady, jako například utéct k panu Horákovi a plus minus pár let tam přežít z prodeje trdelníků, ale nakonec jsme se přece jen vypravili domů.

Opouštějíce Belgii i Holandsko, kterým jsme projížděli, jsme uslyšeli poněkud zvláštní zvuky našeho motoru. Po analýze našich řidičů bylo zjištěno, že máme problém, který vyústil v několikahodinové čekání na odpočívadle. Naštěstí jsme měli příjemnou teplotu, jeden bezedný KFC kelímek pro asi 8 lidí a poslední eura na útratu. Celkové zdržení se natáhlo na zhruba 4 hodiny, kvůli nimž nám ujel vlak z Prahy do Ostravy. Při příjezdu do Prahy o půlnoci jsme zjistili, že další vlak jede v 6 hodin ráno, ale naštěstí nás naši přátelé z Prahy nenechali samotné a po odložení věcí v budově Mladých demokratů jsme se vydali na noční procházku po Praze. Téměř nikdo z nás do té doby nikdy neviděl prázdný Karlův most nebo Lennonovu zeď bez skupinek se selfie tyčkami. Před čtvrtou hodinou ranní jsme se vrátili pro naše věci, kde jsme asi hodinu diskutovali o rozdílech mezi Prahou a Ostravou. Když slunce začalo vycházet, byli jsme na cestě ke Hlavnímu nádraží. Nastoupili jsme do vlaku a asi se mezi námi nenajde nikdo, kdo by aspoň na hodinu nezavřel oči. Když ohlásili zastávku v Ostravě-Svinově, začali jsme se i my rozdělovat – avšak s myšlenkou, že nás Brusel určitě nevidí naposled.

Notre séjour à Bruxelles

Alors, aujourd’hui je voudrais parler de mes journées passées à Bruxelles, en Belgique. J’y ai passé 3 jours du 9 au 12 mai. Et pourquoi? On était invités par le Parlement européen pour discuter du sujet «Les riches et les pauvres» avec les étudiants français et italiens.

On est partis de Brno le 8 mai et on a traversé Prague pour prendre les autres étudiants tchèques. Après onze heures de bus, on s’est arretés à côté de l’Atomium, un monument très connu à Bruxelles. On y a passé deux heures et ensuite on a déposé nos valises dans un hôtel. On a fait une promenade autour du Palais du roi, du Parlement belge et du Manneken pis. Une semaine avant, j’avais parlé avec mon professeur de français qui travaille maintenant à Bruxelles et on a decidé de nous rencontrer après la promenade. Il nous a montré le Manneken pis, la rue des truffes et d’autres choses intéressantes.

On a passé le deuxième jour au Parlement européen. À cause de la sécurité, nous étions contrôlés et après, le seminaire a commencé. Après l’introduction, on a été regroupés et on a commencé à discuter des sujets prévus. On a eu une pause pour le déjeuner et on a pu parler avec les députés européens. On a fini à 16 heures et on fait une promenade pendant le reste de la journée.

Le dernier jour, on est partis de Bruxelles à 10 heures et on est arrivés un peu tard... environ 4 heures plus tard à cause du problème du moteur. Alors, on a fait une promenade de 6 heures autour de Prague avec nos nouveaux amis. Après la promenade, on a pris le train pour aller à Ostrava. On est arrivés à la maison à 9 heures du soir avec des souvenirs formidables plein la tête.

Marek Novák, 4.E

NásledujícíZpět do galerie

« zpět

Přípravné kurzy
Zve­řej­nili jsme in­for­ma­ce o pří­prav­ných kur­zech pro při­jí­mací zkou­šky na stře­dní ško­ly a při­hlá­šku do těch­to kur­zů.

100 let od narození Pavla Tigrida

Spolupracujeme s Lékařskou fakultou OU

Lékařská fakulta Ostravské univerzitySpo­lu­pra­cu­jeme s Lé­kař­skou fa­kul­tou Ostra­vské uni­ver­zity na pro­jektu Inte­grace středo­ško­láků do výuky Fyzio­logie na Lékař­ské fa­kul­tě Ostrav­ské uni­ver­zity.